Co jsou to bioflavonoidy ?

 

                Bioflavonoidy nebo také flavonoidy je skupina látek pro tělo velmi potřebných. K hlavním představitelům patří tzv. rutin, ten byl dříve označován jako „vitamin P“ podle jejich vlivu na propustnost (permeabilitu) cévního řečiště. Jde o zvláštní skupinu látek, která sice není nezbytná pro život (což je základní charakteristika vitaminů), ale významně přispívá k podpoře zdraví. Jako příklad může sloužit skutečnost, že při experimentálním vyvolání skorbutu (kurděje) vyloučením vitaminu C, nelze pak krvácivé projevy upravit pouhým podáváním vitaminu C, ale například podáváním rostlinné šťávy. tato mimo kyselinu askorbovou (tj. vitamin C) obsahuje látku či látky, označované dříve jako vitamin P, konkrétně například rutin. Kurděje jsou projevem nedostatku dvou důležitých látek, vitaminu C a flavonoidů.

Počet látek, které jsou řazeny mezi flavonoidy se stále zvětšuje, dosahuje již několika desítek různých druhů. Jsou obsaženy v plodech řady rostlin či v některých jejich částech. Mimo již zmíněný citron se jedná o jablka, švestky, pomeranče, datle chřest, rajčata a celou řadu dalších druhů.

Jaký je vlastně účinek těchto flavonoidů? Především jsou aktivní ve vztahu k cévní stěně, kde chrání její integritu (celistvost). Víme, že cévní stěna má mimo výstelku (endotelie) také tzv. bazální membránu, která je tvořena kolagenem, mukopolysacharidy (například hyaluronová kyselina) a řadou dalších komponent. Z dosavadních sledování se zdá, že hlavní účinek zmíněných flavonoidů je zaměřen především na kvalitu jedné ze základních složek vaziva, kolagenu. Při nedostatku flavonoidů se tak bazální membrána cév stává nerovnou, více propustnou. Důsledkem pak může být nejen zvýšená propustnost cévy, ale také změna kvality cévní stěny. Tato změna může napomáhat k dalšímu poškozování cévy například tím, že se zde daleko snadněji ukládá cholesterol a jiné tukové částice. Tím je pochopitelně urychlován vznik a rozvoj sklerotických změn se všemi důsledky. Některé flavonoidy ovlivňují další struktury přítomné v cévách, jako například krevní destičky, červené krvinky, jiné zase napomáhají ke snížení hladiny cholesterolu v krvi a podobně. Flavonoidy mají také významnou antioxidační aktivitu, to znamená, že v kombinaci s vitaminem C, s β-karotenem a vitaminem E mají ještě další ochranný vliv na lidský organizmus.

Není možné se podrobněji zabývat všemi možnostmi účinku flavonoidů, v tomto směru stále probíhá řada výzkumných prací, takže množství informací v budoucnu bude zřejmě podstatně vyšší. Již nyní je však zcela nepochybné, že dlouhodobý nedostatek flavonoidů může nejen vyvolat krvácivé projevy, ale může být jedním z důležitých faktorů rozvoje sklerotických změn, event. dalších závažných stavů.

Ze všeho, co bylo uvedeno je nepochybné, že je v zájmu našeho zdraví dbát na konzumaci potravin, obsahujících bioflavonoidy. V případě jejich zvýšené potřeby pak je plně zdůvodněný příjem flavonoidů jako medikamentů, či spíše zdrojů, které jsou běžně nazývané „nutriční doplňky“ .

 

 

Může být podávání Revitinu nebo Nutra Bony u alergiků vhodné?

 

     Přípravky Revitin a Nutra Bona obsahují řadu látek, které doplňují určité deficity (nedostatky), které vzniknou v organizmu buď jejich nedostatečným přívodem, nebo jejich zvýšenou potřebou, takže i při normální dávce se vlastně jedná o relativní nedostatek. Doplnění všech potřebných nutričních komponent pak umožní organizmu, aby fungoval zcela normálně, bez „brzdy“ způsobené nedostatkem určité látky. To je základní předpoklad účinku těchto přípravků.

U nemocných s alergií se může také jednat o zvýšenou potřebu určitých základních nutričních složek, takže ve srovnání se zdravým člověkem spíše trpí nedostatkem něčeho. Někdy sice víme čeho, ale daleko spíše u drobných deficitů to není jasné. Proto při doplnění potřebných nutrientů na optimální dávku je velmi pravděpodobné určité zlepšení i základního onemocnění. Také skutečně u alergiků po suplementaci (doplnění) přípravky se základními nutrienty (živinami) se velmi často alergické projevy zmenšují, dochází tedy k celkovému zlepšení.

Jedinou výjimkou by byla možnost, kdy existuje tzv. potravinová či léková alergie a po požívání přípravků s určitými nutrienty dojde pak k alergickým projevům na určitou obsaženou látku. Tento stav však není častý, většinou se jedná o těžké alergiky s reakcí na řadu potravinových složek. U alergických nemocných s klasickými projevy typu bronchiálního astmatu je tato nasedající forma alergie vzácná.

Obecně je možno konstatovat, že oba hodnocené přípravky mohou doplnit existující nedostatek některé látky, v žádném případě však nepůsobí jako lék, po němž může dojít ke zvýraznění některé reakce, například ke zvýšené tvorbě protilátek u alergiků a tím zhoršení choroby.

 

                                                                                                              Doc.MUDr. L. Kužela, DrSc.